Článek se zaměřuje na základní problematiku období porodu a poporodního ošetření mláďat. Upozorňuje na rizikové faktory, ke kterým může v souvislosti s porodem a následnou poporodní péčí o novorozence v období jeho adaptace docházet. S výskytem těchto faktorů jsou následně spojeny různé zdravotní komplikace, které mohou vyústit až v perinatální mortalitu.
Pro novorozená zvířata jsou první okamžiky jejich života mimo děložní dutinu z pohledu funkčních změn relativně náročné. Po přetržení pupečního provazce a ukončení placentární výživy se musí novorozenec adaptovat na život v podmínkách vnějšího prostředí, které se liší (je nesterilní s odlišnou teplotu) od prostředí intrauterinního. Mláďata se musí po porodu samostatně nadechnout, významně se mění cirkulace krve a musí dojít ke stabilizaci acidobazického stavu do dynamické rovnováhy mezi zásadami a kyselinami (fyziologická hodnota pH krve u dospělců se pohybuje ve velmi úzkém rozmezí od 7,36–7,44). U mláďat se po porodu vyskytuje mírná poporodní acidóza (snížené pH krve), která se brzy stabilizuje také v souvislosti s příjmem kolostra (Piccione et al. 2006; Bezděková et al. 2020). Podle studie Bezděkové et al. (2020) proběhne u novorozených kůzlat stabilizace vnitřního prostředí do dvou hodin po napití se mleziva s tím, že naměřené hodnoty pH u zdravých novorozených kůzlat se pohybovaly od 7,31 před napitím a 7,40 po napití. Míra (stupeň) acidózy tak rozhoduje o další poporodní péči i zdravotním stavu zvířat. Čím je stupeň acidózy větší, tím mají mláďata nižší šanci na přežití.
Novorozencům tak musí začít správně pracovat metabolismus, kardiovaskulární i termoregulační mechanismy (Nowak et Poindron 2006). Kromě funkčních změn dochází v organismu také k četným změnám morfologickým (např. dozrávání střevní sliznice a jiné). Tvorba vhodných podmínek pro správný odchov mláďat tak začíná již v období březosti (dobrým zdravotní stavem matky) a vlastním porodem. V souvislosti s porodem a následnou adaptační fází mláďat na vnější podmínky existují různá rizika, která mohou mít negativní dopad na další průběh odchovu. Jedná se zejména o ztížený porod (dystokický), jehož průběh je narušen z mechanických nebo funkčních příčin. Mláďata narozená po ztíženém porodu mohou vykazovat větší odchylky v acidobazickém profilu a výraznější tkáňovou hypoxii. Důsledkem hypoxie (nedostatku kyslíku v těle/tkáních), hyperkapnie (zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v krvi) a acidózy dochází k depresi centrální nervové soustavy, což má za následek narušení iniciačních respiračních reflexů (Hochmanová et al. 2020). Mládě se sníženou vitalitou (životaschopností) hůře přijímá kolostrum (může dojít k prodloužení doby příjmu mleziva od porodu nebo přijetí menšího objemu). Následnou sníženou imunitní vybavenost u hříbat po ztíženém porodu potvrzuje např. studie Aoki et al. (2020), která dokladuje snížené hladiny protilátek v krvi po napití se kolostra u hříbat narozených ze ztíženého porodu, oproti hříbatům narozeným z porodu bez komplikací.
