Píše se rok 1970. Vzhledem k tomu, že plejáda potenciálních aktivit a výletů, ať již za hranice nebo za hranice všedních dnů, byla normalizačně omezena na minimum, mnozí se intenzivně zaměřili pouze na jednu z povolených činností a tak se traduje, že tento rok započala éra „Husákových dětí“.
V malé vesničce Verměřovice v podhůří Orlických hor pracovali v Jednotném zemědělském družstvu dva dobří přátelé. Jeden družstvu předsedal a druhý, hlavní zootechnik mu byl pravou rukou, jako jeho zástupce. Tito dva se rozhodli, že přes výborné výsledky v živočišné i rostlinné výrobě, kterých dosahovalo „jejich“ družstvo, se pustí do výroby mléčných náhražek a minerálních přísad. Tedy, že šeď tehdejší doby, nahradí vzrušením z podnikání v oblasti výživy hospodářských zvířat.
Ti dva pánové byli a jsou Josef Hovad a Jiří Stejskal.
Tvůrci prvních receptur minerálních přísad byli významní profesoři a vědečtí pracovníci, kteří významně ovlivnili rozvoj krmivářského průmyslu a tím i kvalitu výživy zvířat v Československu. Nejprve začali vyrábět „MIX mléko“. To byla předchůdkyně mléčných náhražek pro telata tak, jak je známe dnes. Základem produktu byl kafilerní tuk. Zanedlouho se však přeci jen podařilo rozšířit a zmodernizovat sušárenské provozy u nás a tak bylo možné začít používat syrovátku, která je dodnes nepřekonatelným zdrojem kvalitních bílkovin pro výživu telat. Už v té době se však přidala výroba minerálních krmných přísad. Tehdejší provoz čítal jednu polovinu plechové haly, ve které byly umístěny zemědělské stroje. Míchačka typu „Rapid“, která moc „rapidní“ ale nebyla, neboť doba promíchání se počítala v hodinách. Vynášecí gumový dopravních, můstkovou váhu, drátky, pytle a dvě unimo buňky sestavené do tvaru „L“. Sortiment výroby byl určený generálním ředitelstvím ZZN, které i více méně určovalo, kdo a kde se budou dané výrobky vyrábět. Tehdy to byly: MKP A,B,C,D, MKP 4/B. O zhruba 15 let později však výroby začala přibývat a tak došlo k rozhodnutí o modernizaci.
Od té doby se dá mluvit už opravdu o průmyslové výrobě. Přibyly zásobníky na volně ložené komponenty, „Rapidka“ byla nahrazena horizontální míchačkou MIKH 24, která už „rapidní – tedy rychlá“ opravdu byla. Přibylo egalizační pracoviště s průmyslovými vahami, celá řada dopravních zařízení a zásobníků, prostě už to byla „Mísírna“. Začali jsme vyrábět „minerálky“ s vitamíny!
Dovolte mi, abych nyní popsal další vývoj i trochu z osobní roviny:
Do Verměřovic jsem nastoupil na záskok v listopadu 1989. Jeden z „otců zakladatelů“, Jiří Stejskal pracoval v té době stále v družstvu, Josef Hovad byl tenkrát již v důchodu. Vedoucím provozu, tehdy střediska „Mísírna Verměřovice“, byl Oldřich Rybka, který musel na nějakou dobu do lázní. Protože po ruce momentálně nikdo nebyl, rozhodl se pan Stejskal angažovat mladíka, nastoupivšího před pár měsíci po škole a vojně. „Však to tam tu chvilku vydržím“, říkal jsem si, pan Rybka se vrátí a já uvidím. Pan Rybka se z lázní vrátil, ale rovnou do důchodu a já si po více než třiceti letech říkám, že nikdy nepřestanu děkovat té náhodě a okolnostem, které mě do Verměřovic dovedly. Nepřestanu děkovat ani svému kolegovi, se kterým sdílím rozvoj naší společné firmy po celou tuto dobu.
V tom roce, tedy v roce 1989 se událo mnohé. Možná, že na rozdíl od roku 1970 se počalo méně dětí, za to jsme se ale nadechli všichni svobody. Doba to byla úžasná, krásná a neopakovatelná.
Co se týká verměřovické mísírny, tak i zlomová. Do roku 1989 bylo vše stranou s vládou naplánováno, v rámci „plánovaného hospodářství“ tak, že nebylo k dispozici nic, co potřebovali lidé pro sebe a firmy pro svoji výrobu. Nejinak tomu bylo i u nás ve Verměřovicích. Sehnat sůl, sehnat fosfáty, či vitamíny znamenalo vyvinout velké úsilí. Vyrobit a prodat předem určeným zákazníkům – tehdy pouze ZZN- však bylo dáno plánem „shora“. Najednou se toto vše změnilo. Surovin na výběr, ale prodat výrobek, začalo znamenat nabízet se, snažit se zaujmout. Prostě začala éra opravdového podnikání.
Pár slov k tomu, jak vznikl název VVS. Ještě v roce devadesát, tedy v době, kdy mísírna byla střediskem zemědělského družstva Podorlicko Mistrovice, jsem každé ráno telefonoval. Telefonoval jsem jak dodavatelům, kdy jsem objednával suroviny, tak i zákazníkům, které jsem informoval o dodávkách našich výrobků. Získat spojení mezi městy znamenalo na telefonu nejprve vytočit nulu, čekat na tón a pak vytočit dané číslo. Čas, kdy byla pravděpodobnost získat spojení největší, byl po šesté hodině ráno zhruba do sedmi. Pak už šance klesala, téměř se rovnající té vytáčené nule. Ani po získání spojení však nebylo zdaleka vyhráno. Kontakt byl nestabilní a nezřídka se přerušil. Proto bylo nutné být při telefonování maximálně stručný. Než jsem však ze sebe vysoukal přestavení své a podniku, často bylo po radosti. Přestavoval jsem se takto : „ Dobrý den, tady je Brynda, Výrobna vitaminominerálních směsí Verměřovice. Napadlo mě tedy toto sousloví názvu firmy zkrátit na VVS. Proto se tedy jmenujeme hrdě VVS!
Co bylo dál?
S nastalou svobodou v podnikání a chutí si to i vyzkoušet jsme si s Jiřím Stejskalem založili společnost Agros v.o.s., která se starala o chod střediska, již zvaného VVS. Placeni jsme byli podle toho, jak jsme byli úspěšní. Po několika letech jsme se vzájemně dohodli, že zodpovědnost převezmeme kompletně na svá bedra a výrobní závod si od Podorlicka pronajmeme. Tak se i stalo a VVS s.r.o. vznikla v roce 2000. Postupně jsme koupili i veškeré výrobní zařízení budovy a pozemky. Spolu jsme zůstali společníky tedy bez mála 30 let až do nedávné doby, kdy pan Stejskal převedl svůj podíl na své čtyři děti.
Tolik k objasnění vzniku VVS a její vlastnické struktury.
Rozvoj každé firmy je závislý na mnoha okolnostech. Důležitou a podle mého názoru nejpodstatnější okolností, je porozumění a spolupráce těch, kteří o dané společnosti rozhodují, je-li jich více než jeden. Bez nadšení a radosti z toho, co člověk vytváří, bez uspokojení při ohlédnutí ze za sebe to též nejde. Neopomenutelné je i štěstí. Pilířem, který nejde pominout je poctivost a férový přístup ke všemu okolo i k sobě samému. Oba jsme na toto mysleli a myslíme napořád.
Nedílnou a neopomenutelnou součástí úspěchu VVS jsou však lidé, kteří v ní pracují. Dnes mohu konstatovat, že bez všech svých kolegů, na jakékoliv pracovní pozici by VVS rozhodně nebyla tak úspěšnou společností, kterou dnes je. Za to jim patří obrovský dík!
Současná VVS prošla od počátku nového tisíciletí mnoha vylepšeními a rekonstrukcemi. Tou nejpodstatnější bylo v roce 2012 zavedení nového informačního systému, který nám umožňuje jednak sledovat všechny pohyby materiálu uvnitř firmy, a to jak surovin od jejich příjmu až do vstupu do procesu výroby, tak i hotových výrobků do momentu, kdy se dostávají k zákazníkům a zároveň poskytuje nezvratný důkaz o preciznosti výroby a její přípravy. Rozhodnutí o nákupu takto robustního systému padlo po ekonomické krizi v roce 2009. Nebylo rozhodně jednoduché. V té době, kdy jsme byli držiteli různých certifikátů jakosti, jako je ISO 9001, HACCP a jim podobných, jsme byli přesvědčeni o tom, že procesy, které má VVS zavedeny jsou správné a není třeba je nikterak zásadně měnit. Výběrem systému jsme však byli konfrontováni se zcela jiným pojetím jejich řízení. Jedná se o výrobu, skladování expedici, ekonomiku a v neposlední řadě o modul, který řídí vztahy se zákazníky a dodavateli. Dodnes jsme vděční za to, že jsme takovýto krok uskutečnili. VVS to rozhodně posunulo o míle kupředu v kvalitě všech prováděných činností a výrobních operací. Implementovaný systém, který se skládá z množství hardwarových i softwarových komponent sám o sobě nezaručí to, že výsledek procesu, tedy výrobek bude splňovat ty vlastnosti a složení, které zákazník požaduje. Stejnou důležitost mají i použité suroviny pro jeho výrobu. Výběr a spolupráce s jejich dodavateli je také pro VVS nesmírně důležitá.
Jak je zřejmé ze všech výstupů a presentací VVS, zaměřujeme se převážně na výživu skotu. Rostoucí význam pro nás však zaznamenávají i odvětví výživy jiných druhů zvířat. Jedná se o koně, spárkatou zvěř a zvířata v zoologických zahradách. Krom těchto produktů, kterými jsou zejména minerálně-vitamínové doplňky, případně doplňkové krmné směsi, se v poslední době stává o významnějším, výroba různých druhů premixů.
Jak bylo popsáno výše, VVS sází zásadně na kvalitu výroby a svých výrobků. Druhou nohou nebo lépe, druhým pilířem, bez kterého se neobejdeme, je poskytovaný odborný servis na farmách skotu, ale i stájích koní, lesních hospodářstvích, zmiňovaných zoologických zahradách a výrobnách průmyslových krmiv. Tým lidí, kteří se o toto starají je velikou devizou pro VVS. Dnes naplno využíváme, jako podporu poradenských a konzultačních činností svoji laboratoř, vybavenou nejmodernějšími přístroji na stanovení různých nutričních látek a rovněž na detekci látek nežádoucích, jako jsou třeba mykotoxiny, těžké kovy či jiné nechtěné příměsi ve statkových krmivech. Zároveň nám laboratoř plně pokrývá vstupní a výstupní kontrolu.
Jsme rádi, že kromě domácího trhu jsme se dokázali prosadit i na trzích v blízkém, či vzdáleném okolí naší země. V první dekádě nového století vznikly dceřiné společnosti v Litvě, na Slovensku a v Polsku. Dále jsme se prosadili na trzích Arabského poloostrova, konkrétně ve Spojených Arabských Emirátech. Důležitou roli jsme začali hrát i na trhu v Bulharsku a celém Pobaltí. Dnes jsme úspěšní exportéři do africké Zambie, produkty pro spárkatou zvěř vyvážíme do Rakouska, Anglie i Dánska. Jsme hrdí, že svět se pro VVS zmenšuje a jako menší firma z malé České Republiky můžeme i kousek svých znalostí a myšlenek vyvést za hranice.
Tolik několik vzpomínek a popisků k naší VVS.
Václav Brynda
