Pro Zemědělské družstvo Maleč je produkce mléka klíčovou disciplínou živočišné výroby. Při dvojím dojení denně chovatelé dosahují od produkčního stáda se šesti sty dojnicemi českého strakatého skotu průměrnou užitkovost 28 litrů, respektive 24 litrů na ustájenou krávu. Ročně tak dodají přes odbytové mlékařské družstvo Morava do Tatry, a. s., Hlinsko, okolo pěti milionů litrů mléka. Momentálně s obsahem složek na úrovni 4 % tuku a 3,65 % bílkovin, což se nevymyká dlouhodobému průměru.
Zemědělské družstvo Maleč hospodaří na severozápadním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti CHKO Železné hory v nadmořské výšce od 400 do 650 m, s ročním úhrnem srážek 740 mm a průměrnou roční teplotou 6,17 °C. Z obhospodařované výměry 1889 ha zemědělské půdy, z níž je 1350 orné půdy a 400 ha luk, má 1300 ha v chráněné krajinné oblasti a dalších 700 ha v pásmu hygienické ochrany vod.
Klasická zemědělská produkce
V rámci provozované klasické zemědělské produkce se v rostlinné výrobě zaměřují na pěstování tržních i krmných plodin. Vedle řepky ozimé, máku a v poslední době i trav a jetele na semeno malečtí zobchodují také kmín kořenný dvouletý, který je již pětatřicet let jejich tradiční komoditou. Pro účely krmivové základny pak mají v osevním plánu obilniny (pšenice, ječmen, tritikale), kukuřici na siláž, jeteloviny a luskoobilné směsky.
Jak již bylo uvedeno v úvodu, živočišnou výrobu má zemědělské družstvo postavenou na produkci mléka. Produkční stádo tvořené 600 dojnicemi českého strakatého skotu je ustájeno ve dvou stájích na farmě v Dolní Lhotce, která má od roku 1983 statut šlechtitelského chovu. Odchovanými jalovičkami doplňují chov a udržují tak uzavřený obrat stáda, které je prosté IBR (infekční bovinní rinotracheitida) a BVD (bovinní virová diarrhoea). Býčky vykrmují v dceřiné společnosti Malečská zemědělská, s. r. o. Ke středisku dojeného skotu patří i bioplynová stanice, kde se efektivně zhodnocují nespotřebovaná objemná krmiva a kejda. Vyrobenou elektrickou energii i odpadní teplo družstvo následně využívá k chodu celého střediska.
Druhým segmentem živočišné prvovýroby je chov prasat, přičemž původní kombinaci křížení bílého ušlechtilého s dalšími plemeny nahradila genetika PIC. Podle slov managementu podniku tento krok přinesl zlepšení jak v reprodukci, tak i ve výkrmu.
Zbývá snad jen dodat, že zajištění skladovací kapacity jadrných krmiv a pokrytí potřeby krmných směsí pro všechny kategorie skotu a prasat plně zajišťuje posklizňová linka a výrobna krmných směsí s ročním objemem výroby 3500 tun, která je nyní v rekonstrukci.
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde
Zdroj: Náš chov 10/2019
