Ověření účinnosti silážních inokulantů Formasil

V poslední době se setkáváme s rostoucím trendem množství hrubých popelovin v silážích a senážích, jak dokazují výsledky z laboratoře VVS Verměřovice. Zatímco v roce 2022 dosahovala průměrná hodnota popelovin 7,25 %, tak v roce 2023 to bylo již 8,58 a v letošním roce (2024 - do 8. měsíce) byla hodnota již průměrně 10,47 %. Počet zkoumaných vzorků na hrubý protein bylo více než 700.

Proč jsou popeloviny v silážích / senážích problém?

Zvýšení množství hrubého popele především důsledkem příliš nízkého strniště. Příčinou jsou také přívalové deště, které přichází do vyprahlé půdy a kdy následkem nárazu do země uplývá hlína a prach na rostlině. Zvýšenému výskytu popelovin pak samozřejmě můžeme zamezit lepší technologií nahrabování do řádku, například použitím pásových nahrnovačů, kratší dobou zavadání či lepší hygienou při návozu na silážní jámě, či dalších skladových plochách. Nepodceňujme ani pneumatiky, které jsou stále nejběžnějším zakrývacím prvkem na jámě. Jakmile znečištěné pneumatiky budou na jámě použity, jako zátěž a při postupném zkrmování jámy zaprší, veškeré nečistoty se snadno dostanou do zkrmováné hmoty, zvlášť když místo frézy použijeme vykusovák a ne vždy se nám podaří ideálně zarovnat hrana a ve stěně si „vyrobíme“  takzvaná podia. Proto je nejvhodnější použít zátěžové pytle. Jednak tyto pytle se velmi snadno skladují na paletách a zadruhé jsou navrženy tak, aby se lépe nosily, ale hlavně jich nepotřebujeme tolik, kolik pneumatik. Velkou roli pak hrají i tyto pytle po hranách siláže, kdy svou tíhou neustále napínají silážní plachty a tím i zabraňují vniknutí vzduchu do hmoty, jak je vidět na fotce níže.

Jak je všeobecně známo, pokud chceme kvalitně zakonzervovat hmotu, je zapotřebí, aby siláž / senáž dosáhla kyselého prostředí s pH pod 4 v co nejkratším termínu. Kyselost hmoty způsobují bakterie, které produkují “správné” kyseliny, především kyselinu mléčnou, octovou, propionovou a další. Nic méně, zvláště na začátku fermentačního procesu dominuje v navezené hmotě i další přírodní mikroflóra, která je konkurenční právě pro bakterie mléčného kvašení a pokud budou ony dominantní a pH nebude nízké, zvrhne se fermentace do hnilobného procesu a dojde tak k znehodnocení celé sklizené hmoty. A právě dalším velkým konkurentem, který funguje jako pufrační látka, tedy zabraňuje snížení pH, a tedy rozvoji bakterií mléčného kvašení jsou popeloviny. Respektive prach, či hlína vnáší do sklízené hmoty bakterie, které pokud se rozmnoží, začnou rozkládat bílkoviny až na čpavek, který funguje právě jako zmíněná pufrační látka. Při našem pokusu toto nebylo zcela ověřeno, protože při vysoké sušině se klostridie nerozmnožují. Pokud bude obsah popelovin v senáži vysoký a zároveň bude použit nevhodný, nebo žádný konzervant siláž / senáž nemůže správně zfermentovat a dosáhnout tak požadované kvality. Navíc při zkrmování bude hmota rychleji degradovat.

Pokus VVS Verměřovice
(jak lze efektivně konzervovat i zahliněnou hmotu)

Cílem našeho pokusu bylo zjistit, zdali jsme schopni kvalitně zakonzervovat siláž, která bude inhibovaná dodanou hlínou a bude zároveň s vysokou sušinou (cca 46 %). Celý pokus jsme také zdokumentovali a též natočili video reportáž.

V rámci pokusu byla udusaná hmota vložena do plastových nádob, které byly uloženy do stínu po dobu 8 týdnů. Travní hmota byla vzata z řezačky, kde nebyl aktuálně zapnutý aplikátor, a tedy nebyl použit žádný konzervant. Hmota byla rozdělena celkem do třech skupin do celkem devíti nádob (kontrola, Formasil Cool). Tedy jedna skupina obsahovala tři nádoby, dvě byly inhibovány hlínou a jedna bez hlíny. Množství hlíny bylo cca 0,25 kg do jedné nádoby, která vážila přibližně 30 Kg (konkrétní hodnoty v tabulce níže).  Konzervant byl rozmíchán v definovaném množství, tedy ve správném dávkováním (0,5 g na tunu ošetřené hmoty) a rozptýleno pomocí ručního sprejovače. Kvalita dusání byla všech vzorků stejná.

Po otevření a promíchání hmoty, byl proveden kompletní rozbor v naší laboratoři. Zároveň, jak je na obrázcích níže vidět, se vizuálnost obou vzorků dramaticky lišila. U hmoty bez konzervantu je vidět hniloba a plísně, u hmoty s konzervantem žádné negativní procesy zatím nejsou viditelné.

Dále jsme ke zpracování a dalšímu zkoumání použili hmotu “kontrola s hlínou” a hmotu, kde byl použit konzervant Formasil Cool + hlína. Rozdělili jsme nejdříve hmotu do dvou dvoulitrovým odměrných válců a do termoboxu s teploměrem, kde jsme sledovali stabilitu po otevření hmoty.

Termoboxy (teplota, zaplísnění, výsledky)

V termoboxech jsme nechali “pracovat” hmotu 9 dní. Zatímco hmota bez konzervantu začala plesnivět již po prvním dni, hmota s konzervantem (Formasil Cool) vydržela bez zaplísnění 5 dnů.

Po 9. dnech pak oba boxy vypadaly takto: (viz obrázek níže). Stále jsou vidět znatelné rozdíly, přičemž hmota bez konzervantu byla již velmi zaplísněná. Důležité podotknout, že oba termoboxy byly odkryté a uložené na laboratorním stole za přístupu vzduchu.

Velmi zajímavé bylo pak pozorování změny teploty v termoboxech. Tento pokus znázorňuje degradaci a rozvoji kvasinek a plísní při exponovanosti vzduchu při odběru, tedy co se děje v hmotě, pokud je vystavena vzduchu, tedy odběr ze stěny je malý.

Obě hmoty měly při uskladnění podobnou teplotu. Kontrola (hmota bez aditiva) měla 23,1 °C, tak hmota s Formasilem Cool 24,1 °C.  U kontroly se teplota začala velmi rychle zvedat, za 16 hodin o 10 °C na teplotu 33,8 °C. Nejvyšší teplota u kontroly byla naměřena za pět dní a to 56,4 °C. Poté teplota dramaticky klesla a ustálila se. Po 10 dnech se pak teplota ustálila na 24,9 °C. Celý průběh je znázorněn na grafu níže.

Co se týče hmoty s aditivem, tak teplota ani jeden den nevzrostla a pohybovala se průměrně na hodnotě 23,8 °C. Nic méně je důležité podotknout, že zaplísnění na konci experimentu bylo velké.

Poslední z experimentů bylo i vizuální zaplísnění, tedy stejné hmoty byly uloženy do dvou odměrných válců, opět po dobu 10 dnů. Stejně jako v termoboxech se objevilo zaplísnění ve válci “kontrola” po 4 dnech, zatímco u hmoty s konzervantem až po 7 dnech. Velké zaplísnění se neobjevilo ani po desátém dni. Toto bylo způsobeno především tím, že odměrné válce byly uzavřeny pouze s malým přístupem vzduchu. Nicméně ani jeden válec nebyl udusán. 

Co tedy konzervant Formasil Cool obsahuje?

Jak z názvu vyplívá Cool by měl zachovat “chladnou hmotu” (tedy nevytvářet sekundární fermentaci a rozvoj kvasinek) i při velmi vysokých sušinách (viz experiment). Toto aditivum obsahuje jak homofermentativní (Pediococcus Pentosaceus), tak heterofermentativní bakterie Lactobacillus Buchneri, jejíž unikátní patentovaný kmen má naše firma VVS Verměřovice k dispozici.

Pediococcus Pentosaceus: Tyto bakterie mléčného kvašení mají narozdíl od klasických Laktobacilů velmi krátký generační interval, jak je vidět v tabulce níže. Generační interval znamená, za jak dlouho bakterie zdvojnásobí své množství. U této konkrétní bakterie to je 20 minut. To má hlavní vliv na extra rychlou produkci kyseliny mléčné, tedy velmi rychlé okyselení hmoty.

Lactobacillus Buchneri 40788: Tento heterofermentativní kmen bakterií produkuje kromě klasické kyseliny mléčné i další kyseliny, které působí jako protiplísňové. Konkrétně je to kyselina octová a monopropylenglykol, který je prekurzorem pro vytváření kyseliny propionové. Právě tyto bakterie zabraňují zaplísnění a zabraňují i sekundární fermentaci. Vhodné je také použití do silážních vaků, kde při vyšší sušině zůstávají místa se vzduchem.

Dále Formasil Cool disponuje enzymy (Endo-1,4-betaxylanáza a Endo-1,3(4)-betaglukanáza), které ze složitých cukrů “vytváří” cukry, které jsou zpřístupněny bakteriím. Velmi laicky se dá říci, že “přidají” 2% cukru do hmoty, což je velký bonus například u vojtěšek.

 

Závěr

Na základě pokusu provedeného v laboratoři VVS Verměřovice bylo zjištěno, že použití silážních inokulantů, konkrétně produktů Formasil Cool, má pozitivní vliv na fermentaci a stabilitu silážní hmoty, zejména v podmínkách zvýšené přítomnosti popelovin, které ztěžují ideální fermentační procesy. Výsledky pokusů poukazují na významný rozdíl ve stabilitě a kvalitě mezi vzorky ošetřenými inokulanty a kontrolními vzorky.

V rámci experimentů bylo pozorováno, že vzorky siláže ošetřené Formasil Cool zůstaly stabilní po delší dobu než kontrolní vzorky. Například, zatímco kontrolní vzorky začaly plesnivět již po jednom dni, vzorky s konzervantem zůstaly bez plísní až pět dnů. Rovněž bylo zjištěno, že teplota ve vzorcích s konzervantem nevzrostla, na rozdíl od kontrolních vzorků, kde teplota dosahovala hodnot až 56,4 °C, což svědčí o aktivní degradaci a růstu nežádoucích mikroorganismů. Zároveň je z rozborů patrné, že volný dusík byl 5x nižší než u hmoty neošetřené, což svědčí o rozpadu bílkovin. Ošetřená hmota měla nižší pH, než hmota neošetřená.

Závěrem lze konstatovat, že použití silážních inokulantů Formasil je důležitým faktorem pro dosažení kvalitní a stabilní siláže, obzvláště v podmínkách se zvýšenou přítomností popelovin, což se odráží v dlouhodobé udržitelnosti a kvalitě krmiva.

Přílohy

1. Měřené hodnoty

2. Další fotografie

 

Autor: 
Ing. Václav Brynda ml.